AKTUALITY

Pardubický kraj spustil nový web Kraj pro sociální podnikání

Pardubický kraj spustil nový web Kraj pro sociální podnikání. Má být přehledným a praktickým zdrojem informací pro všechny, kdo se zajímají o tuto oblast. Web www.krajprosocialnipodnikani.cz je určen jak již fungujícím sociálním podnikům, tak i těm, kteří o jeho založení uvažují.

Užitečné kontakty i příklady dobré praxe

Hlavním cílem webu je nabízet aktuální informace, zvyšovat povědomí o sociálním podnikání a informovat o možnostech podpory, poradenství a vzdělávání v Pardubickém kraji. Sociální podniky zde najdou praktické tipy, užitečné kontakty a inspiraci v podobě příkladů dobré praxe. K dispozici je také adresář sociálních podniků působících v Pardubickém kraji a základní vysvětlení, co sociální podnikání znamená a jak může přispět k rozvoji společnosti.

Systematická a dlouhodobá podpora kraje

Sociální podnikání v sobě propojuje ekonomickou aktivitu s pozitivním společenským dopadem. Vytváří pracovní příležitosti pro osoby se ztíženým přístupem na trh práce, podporuje místní komunitu a současně přispívá k udržitelnosti regionu. I proto se Pardubický kraj snaží tuto oblast dlouhodobě a systematicky podporovat.

„Pardubický kraj si uvědomuje důležitost sociálního podnikání pro rozvoj regionu a zlepšení života jeho obyvatel. Proto už od roku 2013 aktivně podporuje různé iniciativy, které pomáhají sociálním podnikům růst, získávat potřebné prostředky a zajišťovat udržitelnost. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který má sociální podnikání ve své gesci.

Zájemci zde najdou vše potřebné

Díky novému webu www.krajprosocialnipodnikani.cz získají sociální podniky i zájemci o tuto formu podnikání z Pardubického kraje jednotné místo, kde najdou vše potřebné. Od základních informací přes přehled možností podpory až po konkrétní nástroje, které jim mohou pomoci na cestě k úspěchu.

Dva rivalové z východních Čech se spojili pro dobrou věc

Dva sousední kraje se dokázaly spojit pro dobrou věc. Firmy a sociální podniky z Pardubického a Královéhradeckého kraje si daly společnou snídani v pardubickém Centru Kosatec. Akce s názvem SPoint Business Coffee však nebyla jen o dobré kávě, koláčcích a chlebíčcích. Šlo hlavně o sdílení zkušeností, hledání příležitostí a budování nových partnerství.

Když oba kraje spojí síly

„Sociální podniky z Pardubického a Královéhradeckého kraje se setkaly proto, abychom mohli sdílet dobrou praxi, navzájem se inspirovat a hledat cesty, jak spolupracovat s komerční sférou i veřejnými institucemi. Spojení sil dvou krajů přineslo větší rozmanitost zkušeností a příležitostí. Věřím, že nás všechny může posunout dál. Jsem přesvědčený, že právě tato spolupráce pomáhá sociálním podnikům růst a zároveň přinášet konkrétní užitek celému regionu,“ konstatoval náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, do jehož gesce sociální podniky patří.

Systematická a dlouhodobá podpora

Pardubický kraj podporuje sociální podnikání systematicky a dlouhodobě. „Je pro nás důležitou součástí rozvoje kraje. Sociální podniky vytvářejí pracovní příležitosti, ale zároveň pomáhají zlepšovat kvalitu života občanů s různými typy znevýhodnění,“ sdělil náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor.

Jak konkrétně Pardubický kraj pomáhá? „Poskytujeme dotace, které pomáhají sociálním podnikům při jejich startu a rozvoji. Investujeme do vzdělávacích programů, které umožňují rozvoj odborných dovedností podnikatelů a zaměstnanců sociálních podniků. Pořádáme kulaté stoly, workshopy a semináře. Věnujeme se také osvětě, aby veřejnost lépe pochopila význam sociálního podnikání pro regionální ekonomiku i pro jednotlivce,“ uvedl Pavel Šotola a dodal, že novým počinem v oblasti sociálního podnikání je webová stránka www.krajprosocialnipodnikani.cz. Ta slouží jako rozcestník informací, inspirace a příkladů dobré praxe v oblasti sociálního podnikání (nejen) v Pardubickém kraji.

Nové pohledy a inspirace pro další regiony

„Spolupráce se sociálními podniky je pro nás důležitá nejen kvůli tomu, že zaměstnávají znevýhodněné osoby, ale i proto, že často přinášejí inovativní řešení a nové pohledy do podnikatelského prostředí. Setkání v rámci SPoint Business Coffee ukázalo, že pokud se spojí sociální podniky navzájem, mohou vzniknout zajímavá partnerství a projekty, které prospívají celé společnosti,“ poznamenala Jana Smetanová z Centra investic, rozvoje a inovací (CIRI) Královéhradeckého kraje.

„Pardubický a Královéhradecký kraj jsou v sociálním podnikání v celorepublikovém měřítku asi nejdál. Jsou obrovskou inspirací i pro další regiony. Jsem moc rád, že oba kraje se snaží prohlubovat spolupráci a motivují k tomu také své podniky,“ řekl vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský.

Rovněž podle ředitelky Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA) Terezy Dostálové, která setkání moderovala, akce splnila svůj účel. „Mám radost z toho, že se SPoint Business Coffee podařilo uspořádat společně pro oba východočeské kraje,“ podotkla Tereza Dostálová.

Co může pomoct sociálním podnikům v Pardubickém kraji?

Jak konkrétně může pomoct umělá inteligence sociálním podnikům v Pardubickém kraji? Jaké jsou plusy a minusy nového zákona, který vymezil pojem „integrační sociální podnik“? Nejen o tom pojednávala konference Sociální podnikání: Výzvy a příležitosti. Tu uspořádal Pardubický kraj v jednom ze sociálních podniků – v pardubickém Centru Kosatec.

Program byl šitý na míru sociálním podnikům

Konference nabídla prostor pro otevřenou diskuzi mezi zástupci státu, kraje, odborné veřejnosti a především samotných sociálních podnikatelů. „Program jsme se snažili ušít na míru sociálním podnikům v Pardubickém kraji. Vycházel z toho, po čem byla z jejich strany největší poptávka. Potěšilo nás, že se podařilo rozproudit diskuzi o nové legislativě a hlavně otevřeně pojmenovat, jaké jsou výhody a nevýhody pro to stát se integračním sociálním podnikem,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který má oblast sociálního podnikání ve své gesci.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce. Sociální podniky často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je však pro ně stejně důležité jako zvyšování veřejného prospěchu.

První integrační sociální podnik v Pardubickém kraji

Akce se konala ve velmi přátelské atmosféře. „Šlo o první setkání od vzniku nové legislativy, na němž sociální podnik registrovaný podle zákona velmi otevřeně pojmenoval přínosy a rizika tohoto kroku,“ poznamenala moderátorka Tereza Dostálová, která je ředitelkou střešní organizace sociálních podniků TESSEA ČR.

„Každé rozhodnutí s sebou nese určitou míru rizika. V sociální oblasti se s nimi moc neumí pracovat, spíš pak vyústí v obavy. Snažíme se měnit tento způsob myšlení na podnikatelský. Proto jsme se stali prvním integračním sociálním podnikem v Pardubickém kraji. Vidíme to jako příležitost, která by nám měla umožnit lépe se dostat k zajímavým veřejným zakázkám. A zároveň nám poskytuje šanci pracovat i s jinými cílovými skupinami, než které běžně zaměstnáváme na chráněném trhu práce,“ vysvětlil předseda prosečského družstva invalidů Ergotep Petr Herynek.

Živá a věcná diskuze k novému zákonu

„Jsem moc rád, že se v Kosatci rozproudila opravdu živá a věcná diskuze na téma, co nový zákon může přinést. Zaujalo mě i téma umělé inteligence. Ta nás bude čím dál víc provázet i v oblasti sociálního podnikání,“ nechal se slyšet hlavní autor zákona o integračním sociálním podniku, vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský.

„O umělé inteligenci se toho říká hodně. Někdo se kloní k tomu, že je to poslední vynález lidstva, jiný, že nás všechny jednou zničí. Já tvrdím, že je to nástroj pro manipulaci s časem. Umělá inteligence mění svět. A to rychleji, než si to dovedeme představit,“ uvedl lektor umělé inteligence Marek Bartoš, který na konferenci vystoupil za Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK).

Zaměřil se především na pomoc s administrativou. „Na jednom e-mailu dokáže umělá inteligence ušetřit až 70 procent času,“ podotkl Marek Bartoš. Na něj plynule navázala s praktickými ukázkami využití umělé inteligence v sociálním podniku Věra Moravcová s Šárkou Remešovou Dernerovou z Administrativní služby Výměníku.

Jak pomáhá umělá inteligence?

„Umělá inteligence nám umožňuje lepší strukturu a organizaci práce, podporuje efektivitu a udržení pracovního tempa a dokonce snižuje stres a úzkosti z pracovních úkolů,“ sdělila vedoucí pobočky Administrativní služby Výměník Věra Moravcová.

„Umělá inteligence zlepšuje komunikaci v zákaznickém servisu a je rovněž emocionální podporou a prevencí syndromu vyhoření,“ konstatovala Šárka Remešová Dernerová.

Parádním sociálním nápadem se stalo LEGO pro nevidomé

LEGO pro nevidomé. Unikátní projekt studentů Univerzity Pardubice zvítězil ve druhém ročníku soutěže Parádní sociální nápad. Ve spolupráci s Pardubickým krajem a dalšími partnery ji zorganizovala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest a pardubické Centrum Kosatec.

Podpořit kreativitu a podnikavost studentů

„Cílem této akce bylo podpořit kreativitu a podnikavost studentů. Šlo o záměry, které mají pozitivní dopad na život lidí se znevýhodněním a projekty týkající se sociálního podnikání,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Nová výzva a také příležitost

Prosečský Ergotep je historicky prvním integračním sociálním podnikem v Pardubickém kraji. „Vidíme to jako příležitost, která by nám měla umožnit lépe se dostat k zajímavým veřejným zakázkám. A zároveň nám poskytuje šanci pracovat i s jinými cílovými skupinami, než které běžně zaměstnáváme na chráněném trhu práce,“ vysvětlil předseda prosečského družstva invalidů Ergotep Petr Herynek.

„Těší mě, že se prosečský Ergotep stal jedním z prvních registrovaných integračních sociálních podniků v České republice. Myslím, že to není náhoda, protože Pardubický kraj dlouhodobě patří mezi ty, které se v problematice sociálního podnikání angažují ze všech krajů v České republice nejvíce,“ řekl vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský, hlavní autor zákona o integračním sociálním podniku, který nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku.

Sociální podnikání jako „srdcovka“

„Jsem rád, že Ergotep tímto krokem ukázal, že to se sociálním podnikáním myslí vážně. Zaměstnává stovky lidí se znevýhodněním a může dál růst. Přeji mu, aby se mu dařilo a byl výkladní skříní integračních sociálních podniků nejen v Pardubickém kraji, ale v celé České republice,“ dodal Ondřej Závodský.

To, že je pro Ergotep sociální podnikání srdeční záležitostí, dokázal i organizací konference, která se věnovala nové legislativě a podpoře sociálních podniků při zadávání veřejných zakázek. „Touto konferencí jsme volně navázali na vydařenou akci, kterou v pardubickém Centru Kosatec uspořádal Pardubický kraj. Teď v Ergotepu jsme chtěli dát sociálním podnikům možnost dotázat se a diskutovat s tvůrci nové legislativy o tom, co je zajímá. Myslím, že se to povedlo. Určitě to není první a poslední akce tohoto typu u nás,“ zdůraznil Petr Herynek.

Podnikání s přidanou hodnotou

Podnikání s přidanou hodnotou. Tak by se dalo stručně charakterizovat sociální podnikání. Tato forma společensky prospěšného a odpovědného podnikání často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Pardubický kraj tuto oblast dlouhodobě podporuje. „V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ dodal náměstek hejtmana Pavel Šotola.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Jak může Pardubický kraj podpořit sociální podniky?

Jak může Pardubický kraj podpořit sociální podniky, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním znevýhodněním? Nejen o tom se hovořilo na setkání, které se uskutečnilo v prostorách Krajského úřadu Pardubického kraje.

„Účastníci této akce měli možnost získat aktuální informace, které se týkaly legislativy, financování i další podpory,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, do jehož gesce sociální podniky patří. „Současně jsme chtěli mít zpětnou vazbu na to, jak funguje stávající podpora pro sociální podniky a na co bychom se případně měli dál zaměřit,“ konstatoval Pavel Šotola.

Pardubický kraj podporuje sociální podnikání dlouhodobě

Sociální podnikání Pardubický kraj podporuje dlouhodobě. „Je pro nás důležitou součástí rozvoje regionu. Sociální podniky vytvářejí pracovní příležitosti, ale zároveň pomáhají zlepšovat kvalitu života občanů s různými typy znevýhodnění,“ poznamenal náměstek hejtmana Pardubického kraje.

S ohledem na celospolečenskou prospěšnost sociálního podnikání se Pardubický kraj před více než deseti lety rozhodl, že bude tyto aktivity podporovat systémově. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou. „Poskytujeme dotace, které pomáhají sociálním podnikům při jejich startu a rozvoji. Investujeme do vzdělávacích programů, které umožňují rozvoj odborných dovedností podnikatelů a zaměstnanců sociálních podniků. Věnujeme se také osvětě, aby veřejnost lépe pochopila význam sociálního podnikání pro regionální ekonomiku i pro jednotlivce,“ dodal Pavel Šotola.

S podporou Pardubického kraje panovala spokojenost

„S podporou Pardubického kraje sociálnímu podnikání jsme spokojeni. Dotační program využíváme pravidelně. Oceňujeme, že žádost je poměrně jednoduchá a její podání celkem rychlé,“ sdělil Ferdinand Raditsch, ředitel Květné Zahrady, která již dvacet let pomáhá lidem v nesnázích a podporuje jejich integraci do společnosti.

Řadu diskuzí a otázek vyvolala i debata o aktuální legislativě a změnách, které nastaly na přelomu loňského a letošního roku. „Je dobře, že byl přijat zákon o integračním sociálním podniku. A to i přesto, že se do něj dostaly některé pasáže, které trochu postrádají logiku a zasloužily by novelizaci,“ prohlásil Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov, jenž je statutárním zástupcem a místopředsedou Rady spolku působícím v Pardubickém i Královéhradeckém kraji.

Vzdělávání je možné si nechat „ušít“ na míru

Hodně diskutovaným tématem byla též nabídka vzdělávání pro sociální podniky. „V dotačním programu jsme umožnili, aby si sociální podniky mohly zajistit vzdělávání ušité přímo pro ně na míru. To nám přišlo smysluplnější a efektivnější než nabízet obecné vzdělávací kurzy, které nemohou zcela zohlednit úroveň znalostí všech účastníků,“ vysvětlil Pavel Šotola.

Sociální podnik města Chrudim je na správné cestě. I když není jednoduchá

Pardubický kraj dlouhodobě podporuje zaměstnávání osob se zdravotním hendikepem. Tito lidé hledají práci většinou daleko hůř než ti zdraví. Pak si ale zpravidla víc váží možnosti pracovat a bývají v zaměstnání zodpovědní, svědomití a méně nemocní. Takovou zkušenost mají i v Sociálním podniku města Chrudim, který navštívil náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Zaměstnávání zdravotně postižených má smysl

„Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) má nejen hluboký lidský, ale i ekonomický smysl. Každý člověk má právo na důstojnou práci a možnost se plně zapojit do společnosti. Pro firmy to znamená individuální přístup k různorodým a motivovaným pracovníkům, kteří přinášejí nové perspektivy a přístupy. Navíc, díky různým podporám může být zaměstnávání těchto osob výhodné i pro zaměstnavatele. V Pardubickém kraji se na podporu těchto lidí zaměřujeme dlouhodobě a věříme, že každý člověk má co nabídnout,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Díky práci mají také novou životní náplň

Se slovy náměstka hejtmana souhlasí i ředitel Sociálního podniku města Chrudim Martin Netolický. „Lidé se zdravotním postižením získají díky práci u nás novou životní náplň. Pokud si zaměstnání udrží, mají i jinou kvalitu života. Potom jsou šťastní a cítí, že jsou též prospěšní. Jsme moc rádi, že to pozitivně vnímají i občané a představitelé města. Bez jejich výrazné podpory bychom nemohli úspěšně fungovat,“ poznamenal šéf Sociálního podniku města Chrudim, který byl založen 1. dubna roku 2020. „Jeho vznik tehdy nebyl tak hladký, ale vedení města si ho prosadilo. Jsme rádi, že tuto důvěru můžeme městu splácet tím, že dbáme na to, aby byl efektivní, ekonomicky udržitelný a naplňoval cíle, které jsme si stanovili,“ dodal ředitel prospěšné organizace.

Ruční čistění města má pozitivní odezvu

Sociální podnik řadu zaměstnanců využívá například na ruční čištění města včetně ekologického ručního odplevelení. „Každý z nich má svůj rajon, o který se stará. Těší nás pozitivní ohlasy, že Chrudim je čistší než dříve,“ podotkl Martin Netolický.

Podobné služby nabízí i obcím z okolí. „Momentálně spolupracujeme například s městem Třemošnice, kam vysíláme dva naše pracovníky na úklid kolem nádraží a radnice. Ceny máme symbolické. Zároveň se snažíme o to, aby v dané lokalitě pracovali lidé, kteří k ní mají nějaký vztah či vazbu,“ vysvětlil šéf chrudimského sociálního podniku. Ten zájemcům nabízí i třídění odpadu, roznos a výlep letáků, ale také třeba úklidové, pomocné a hlídací práce. Rozvíjet je možné rovněž recepční služby a výpomoc v šatně v době pořádání nejrůznějších akcí. „Potenciál v rozvoji našich služeb je velký. Důležité je, abychom měli dostatek pracovníků,“ zdůraznil Martin Netolický.

Ne vždy je vše zalito jen sluncem

Ne vždy je zaměstnávání OZP zalito jen sluncem. Často je spojeno i s různými komplikacemi a starostmi. „Tito lidé mají své problémy. Je potřeba se jim věnovat, mluvit s nimi a pomáhat jim jejich těžkosti řešit. Bez kvalitní koordinátorky, která je s nimi v dennodenním kontaktu, by to nešlo. Hodně lidí má dluhy nebo exekuce. Někteří v minulosti propadli gamblerství nebo mají těžké zdravotní diagnózy. Je důležité, aby se jim šila práce na míru a bral v potaz jejich hendikep. Většina z nich má nějaké omezení. Nejsou schopni pracovat jako zdraví zaměstnanci. Někdy to není jednoduché, ale když je vzájemná ochota si pomoct ze strany zaměstnavatele i zaměstnance, může tento model velmi dobře fungovat,“ konstatoval ředitel Sociálního podniku města Chrudim, který v současné době využívá například příspěvků na zřízení chráněného pracovního místa pro OZP a příspěvků na podporu zaměstnávání OZP na chráněném pracovním místě.

Možná inspirace pro další obce a města v kraji

„Mám radost z toho, že se Sociální podnik města Chrudim vydal na správnou cestu. I když není jednoduchá, dokazuje, že sociální podnik založený obcí nebo městem může zdárně fungovat. Je skvělým příkladem toho, jak lze propojit sociální odpovědnost s podnikatelským přístupem a zároveň pomáhat znevýhodněným skupinám obyvatel. Věřím, že může být inspirací pro další města a obce nejen v Pardubickém kraji, ale po celé republice. Ostatně i podobné projekty na Slovensku potvrzují, že takové aktivity mají smysl a mohou se stát pilířem sociálního podnikání v regionu,“ dodal náměstek hejtmana Pardubického kraje Pavel Šotola.

Chcete vědět víc informací o sociálním podnikání?

Pokud vás zajímá sociální podnikání v Pardubickém kraji, najděte si webovou stránku Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz/socialni-podnikani. Více informací o Sociálním podniku města Chrudim získáte na webu www.spchrudim.cz.

Květná Zahrada letos slaví 20. narozeniny

Květná Zahrada, jejímž cílem je pomáhat lidem v nesnázích a podporovat jejich integraci do společnosti, letos slaví 20. narozeniny. Nevšední organizace se sídlem v Květné u Poličky, která dlouhodobě spolupracuje s Pardubickým krajem, nyní vybízí k vytvoření kruhu laskavosti. Ten podpořil i náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Každý čin se vrací k tomu, kdo jej vykonal

„Každý čin se vrací k tomu, kdo jej vykonal. Opíše kruh a najde si cestu zpět ke svému původci. Proto jsme se rozhodli poskytnout příležitost k vytvoření kruhu laskavosti. Laskavý dar na podporu naší práce půjde ve prospěch těch, kteří to opravdu potřebují. Pokud se připojíte ke kruhu laskavých darů, zcela jistě se vám v pravý čas vaše laskavost vrátí. A to v podobě, kterou budete nejvíce potřebovat,“ konstatoval zakladatel a současně ředitel Květné Zahrady Ferdinand Raditsch.

Možnosti, jak se do kruhu laskavosti zapojit, jsou uvedeny na nových webových stránkách Květné Zahrady www.kvetnazahrada.cz.

Kruh laskavosti stojí za pozornost i podporu

„Květná Zahrada se už od svého vzniku nebojí vydávat originální vlastní cestou. Kruh laskavosti je další z mnoha nápadů, které stojí za pozornost i podporu,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.

Květná Zahrada byla založena v roce 2005. Zaměřuje se na poskytování sociálních služeb, podporu výchovy a vzdělávání, rozvoj lokální spolupráce, sociální podnikání a zaměstnávání. „Naším hlavním cílem je podpora mladých lidí, dětí a jejich rodin a zejména sociálně znevýhodněných osob ve společnosti,“ upřesnil Ferdinand Raditsch.

Dům na půl cesty pro mladé lidi bez rodiny

V roce 2005 začala Květná Zahrada poskytovat sociální službu pro mladé lidi, kteří po dosažení zletilosti opouštějí dětské domovy a podobná zařízení, pěstounskou péči, vězení nebo jsou na ulici, bez pomoci rodiny. Za 20 let prošlo touto službou téměř 500 mladých lidí. Ty Dům na půl cesty Květná podpořil na cestě k samostatnému životu.

„Mladí lidé v našem Domě na půl cesty Květná to s námi nemají lehké. Při řešení jejich situace jsme jim pouze oporou, nic neděláme za ně. Buď chodí do školy, nebo pracují. Nikdo u nás nevydrží, pokud se nechce aktivně podílet na řešení své situace,“ uvedl Ferdinand Raditsch.

Sociální podnikání: farma, sýrárna, ubytování i obchůdek

Kromě Domu na půl cesty se od roku 2009 věnuje Květná Zahrada také sociálnímu podnikání. „Zaměstnáváme sociálně rizikové a ohrožené mladé lidi, osoby nad 50 let s dalšími hendikepy, dlouhodobě nezaměstnané, osoby se zdravotním hendikepem, ohrožené sociálním vyloučením i sociálně vyloučené,“ podotkl ředitel organizace, která v rámci sociálního podnikání provozuje farmu, sýrárnu (www.nasesyry.cz), sušárnu a moštárnu ovoce. Ale také kuchyň, v níž připravuje obědy pro vlastní i cizí strávníky, ubytování či obchůdek se smíšeným zbožím v Květné.

Farma plní řadu rolí. Mimo jiné i vzdělávací a terapeutickou

„Naše farma hospodaří na 10 hektarech vlastních a asi 10 hektarech pronajatých pozemků v Květné a ve Svitavách. Jde o travnaté plochy, neobděláváme ornou půdu. Naše louky nejsou chemicky hnojeny. Používáme pouze náš chlévský hnůj,“ sdělil Ferdinand Raditsch.

Farma plní také další role. „Navštěvuje ji mnoho základních i mateřských škol z okolních měst a obcí v rámci projektu Otevřený statek. Zároveň ji občas využívají klienti úřadu práce při své pracovní rehabilitaci. Stejnou roli plní pro chlapce, kteří jsou ubytováni v internátním oddělení Střediska výchovné péče Svitavska – ALFA. Ideální je i pro některé terapeutické činnosti Domu na půl cesty,“ dodal šéf Květné Zahrady, jež je zapojena do řady aktivit a činností v regionu.

Středisko výchovné péče Svitavska – ALFA

V roce 2013 Květná Zahrada, po dlouhých diskuzích se zástupci měst okresu Svitavy a s jejich podporou, založila Středisko výchovné péče Svitavska – ALFA. To je dnes největším soukromoprávním střediskem v České republice.

„Jednou z oblastí, které se 20 let věnujeme, je výchova a vzdělávání. 5 let jsme provozovali zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. To bylo určeno zejména pro starší děti, se kterými si často nikdo nevěděl rady. Tato a další zkušenosti nás vedly k založení ALFY. Jejím cílem je řešit obtíže v zárodku, dříve, než se rozvinou. Usilujeme o včasnou intervenci a včasné řešení problémů tak, aby děti zůstávaly v rodinách. Jsme velmi rádi, že se v této oblasti daří dosahovat výrazných úspěchů, a to i díky konkrétní a dlouhodobé podpoře Pardubického kraje, který ALFĚ zapůjčil budovu ve Svitavách a umožnil i činnost dalšího jejího pracoviště v prostorách Středního odborného učiliště v Poličce,“ doplnil Ferdinand Raditsch.

Z dlouhodobého hlediska se každému vyplatí spolupracovat

„Máme dvě hlavní motta. To první je, že základem sociální integrace je práce. Zejména proto jsme již 15 let aktivní v oblasti rozvíjení a spolupráce v sociálním podnikání. Práce, nikoliv služby, je cestou k důstojnému a spokojenému životu všech, kteří pracovat mohou,“ nechal se slyšet ředitel Květné Zahrady.

Druhým mottem této prospěšné organizace je, že z dlouhodobého hlediska se každému vyplatí spolupracovat. „Máme od začátku velké štěstí na lidi, co reprezentovali či reprezentují subjekty, které nás obklopují. Spolupracujeme s Pardubickým krajem, Místní akční skupinou Poličsko, okolními městy i obcemi. Našimi partnery jsou i firmy, školy, univerzity či další nevládní organizace,“ uzavřel Ferdinand Raditsch.

Jak podpořit sociální podniky při zadávání veřejných zakázek

Jak je možné sociální podniky, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním znevýhodněním, podpořit při zadávání veřejných zakázek? O tom pojednával kulatý stůl, který Pardubický kraj uspořádal společně s ministerstvy práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj v pardubickém Centru Kosatec. Pro Pardubický kraj je podpora sociálního podnikání jednou z priorit.

V Pardubickém kraji bylo podpořeno 127 projektů

„V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ uvedl náměstek hejtmana pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola. Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity. „Sociální podniky musí stát na pevných základech. Nemohou žít jen z dotací. Proto se je snažíme v našem kraji podporovat v jejich rozvoji, ne vykrývat jejich případné finanční ztráty. Jak se říká, nedáváme jim ryby, ale učíme je ryby chytat,“ doplnil Šotola. V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Některé zakázky lze zadávat sociálním podnikům přímo

„Veřejné zakázky malého rozsahu lze při dodržení určitých zásad zadávat i sociálním podnikům. Jednou z variant je i přímý nákup. Sociální podniky je možné zohlednit za určitých okolností také v případě zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Připravované změny zákonů tyto příležitosti ještě rozšíří. Nadále však bude platit, že žádná zakázka nesmí být vytvořena na míru tak, aby některému z dodavatelů poskytla neoprávněnou výhodu,“ zdůraznil Adam Gromnica z ministerstva pro místní rozvoj.

Překážkou účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách může být například administrativní náročnost. „Zadavatel by se měl snažit ji minimalizovat. I toto opatření může napomoci tomu, aby se mohly sociální podniky reálně hlásit do zadávacích řízení,“ konstatoval Adam Gromnica.

Zadavatel by měl znát situaci v daném území

„Význam může hrát i rozsah nákupu. Některé zakázky mohou být pro sociální podnik splnitelné jen v některé části. Zadavatel by mohl v takovém případě zakázku v souladu se zákonem rozdělit tak, aby o jednotlivé části mohl soutěžit větší počet potenciálních dodavatelů. Například sociální podniky,“ popsal jednu z možností Adam Gromnica.

„Je velmi důležité, aby zadavatel znal situaci na trhu sociálních podniků přinejmenším v daném území a dokázal vyhodnotit, zda a do jaké míry může nabídka sociálních podniků uspokojovat jeho potřeby,“ poznamenal zástupce ministerstva pro místní rozvoj. „I proto se spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí snažíme pracovat na rozšiřování tohoto povědomí, komunikovat se zadavateli veřejných zakázek a motivovat sociální podniky,“ dodal.

Od ledna roku 2025 by mělo dojít ke změně legislativy

„Cílem této akce bylo seznámit zadavatele veřejných zakázek s novinkami v této oblasti. Od ledna příštího roku by mělo dojít ke změně legislativy, která se výrazně dotkne sociálních podniků,“ řekl Ondřej Závodský. Ten působí jako vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí a je jedním ze spoluautorů zákona o integračním sociálním podniku.

„Nový zákon chce podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, bez přístřeší nebo těch, co se vrací z výkonu trestu odnětí svobody. Nárok na podporu od státu bude mít integrační sociální podnik, který bude zaměstnávat z celkového počtu zaměstnanců nejméně 30 procent osob s těmito specifickými potřebami,“ přiblížil Ondřej Závodský.

Jak budou integrační sociální podniky motivovány?

Integrační sociální podniky budou motivovány prostřednictvím příspěvku, který ocení úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce. Motivační příspěvek bude vyplácen až dva roky v ročních splátkách. Jeho výše bude záviset na tom, kolik integrovaná osoba u nového zaměstnavatele vydělá. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 120 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.

Kromě motivačního příspěvku zákon o integračním sociálním podniku počítá i s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami ve výši 1 000 korun měsíčně a 2 500 korun pro nejvíce sociálně znevýhodněné.

Integrační sociální podnik bude mít za úkol poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. „Ta spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce a do společnosti. A to formou poradenství a pomoci se zbavením se závislostí, dluhů či jiných problémů,“ vysvětlil Ondřej Závodský.

Toho potěšilo, že i samotný kulatý stůl byl příkladem dobré praxe vzájemné spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky.

Pardubický kraj jako příklad dobré praxe

„Mám velkou radost, že Centrum Kosatec jako sociální podnik zajistilo pro tuto akci prostory, technické zázemí i vynikající catering, a to včetně vyhlášených chlebíčků. To je jasný důkaz toho, že spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek a sociálními podniky může fungovat na skvělé úrovni. Kéž by se příklady z Pardubického kraje podařilo naklonovat i do dalších krajů,“ vyjádřil se vedoucí oddělení sociálního podnikání na ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Jsme moc rádi, že Pardubický kraj byl vůbec prvním regionem, kde se kulatý stůl na téma Legislativní rámec sociálního podnikání a veřejného zadávání konal pouhý den po schválení návrhu zákona o integračním sociálním podniku v Poslanecké sněmovně,“ sdělil Pavel Šotola, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

Pardubický kraj sdílel své know-how v sociálním podnikání

Sociální podnikání v praxi. Workshop o možnostech a podmínkách zřízení sociálního podniku přiblížil i příklady dobré praxe z Pardubického kraje. V Kroměříži ho uspořádala Tematická síť pro ekonomiku (TESSEA), která zastřešuje sociální podniky z celé České republiky.

Jsem ráda, že Pardubický kraj přijal pozvání k účasti na setkání v Kroměříži a s ochotou sdílel své zkušenosti s podporou sociálního podnikání z krajské úrovně. Vybrali jsme si ho proto, že dlouhodobě patří mezi kraje, kde se sociálnímu podnikání daří. Nabízí širokou škálu podpory a zároveň poskytuje prostor pro jeho rozvoj,“ konstatovala Tereza Dostálová, ředitelka organizace TESSEA, která účastníky workshopu seznámila s důležitými pojmy, informovala je o aktuálních novinkách v této oblasti i možnostech spolupráce.

Podnikání s přidanou hodnotou

Sociální podnikání patří mezi podnikatelské aktivity, které jsou ve svém konání společensky prospěšné a odpovědné. Tato forma podnikání často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je pro podnik stejně důležité jako naplňování jeho veřejného prospěchu. S ohledem na celospolečenskou prospěšnost takového podnikání se Pardubický kraj před lety rozhodl, že bude tyto aktivity systémově podporovat. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou.

„V Pardubickém kraji se podpoře sociálního podnikání aktivně věnujeme už od roku 2013. Inspiraci jsme čerpali i v zahraničí,“ řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, který má oblast sociálního podnikání ve své gesci.

V Pardubickém kraji bylo podpořeno 127 projektů

Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

„Sociální podniky musí stát na pevných základech. Nemohou žít jen z dotací. Proto se je snažíme v našem kraji podporovat v jejich rozvoji, ne vykrývat jejich případné finanční ztráty. Jak se říká, nedáváme jim ryby, ale učíme je ryby chytat,“ upřesnil Pavel Šotola.

Sociální podnikání jako srdeční záležitost

„Sociální podnikání je pro mě srdeční záležitostí. Jde o podnikání s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedla členka správní rady organizace TESSEA Aneta Klimentová, ředitelka sociálního podniku Oxalis Chocolate. „Sociální podnikání přináší velké příběhy. Někdy vás těžká minulost zaměstnanců s různými hendikepy donutí přemýšlet, o čem život vlastně je. Že nejde jen o honbu za penězi, která je plná stresu a tlaku na výkon. Člověk si uvědomí priority. Se zaměstnanci udržujeme přátelské vztahy. Víme o nich všechno. Sdílíme s nimi nejen své radosti, ale i strasti,“ sdělila Aneta Klimentová, která je zároveň koordinátorkou SPointu pro Zlínský kraj. Ten je, stejně jako v Pardubickém kraji, pomyslnou branou do světa sociálního podnikání.

SPoint reaguje na potřeby sociálních podniků

SPoint v Pardubickém kraji funguje ve spolupráci s Pardubickým krajem a Pardubickým podnikatelským inkubátorem (P-PINK). Jde o kontaktní místo, které poskytuje informace a podporu sociálním podnikatelům, veřejné správě i veřejnosti. Jeho cílem je reagovat na potřeby sociálních podniků, nabídnout jim možnost sdílení zkušeností, poznatků, vzdělávání, poradenství a propagace.

Ušlechtilá myšlenka nestačí, sociální podniky nemohou produkovat cetky kvůli dotacím

Budoucnost sociálního podnikání. To bylo hlavní téma mezinárodní konference, kterou uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Mezi více než 130 účastníky nechyběli ani zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje, představitelé sociálních podniků či další nadšenci do sociální ekonomiky z Pardubického kraje.

„Sociální podnikání vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Dosahování zisku je však pro podnik stejně důležité jako zvyšování jeho veřejného prospěchu. S ohledem na celospolečenskou prospěšnost takového podnikání Pardubický kraj tyto aktivity dlouhodobě a systémově podporuje. A to jak formou přímých dotací, tak i vzděláváním a osvětou,“ konstatoval Pavel Šotola, náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

„V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce,“ dodal Pavel Šotola.

Velký zájem vzbudil poličský podnikatel Otakar Klepárník

Konference zabývající se budoucností sociálního podnikání v České republice nabídla pestrý program. Ten byl zaměřený na aktuální evropské trendy, legislativní změny a budoucí plány v oblasti sociálního podnikání. Její účastníci si mohli poslechnout odborné diskuze, zúčastnit se praktických workshopů. A také navštívit inspirativní sociální podniky, které představily své inovativní projekty s přínosem pro společnost.

Velký zájem účastníků vzbudil panel, který prezentoval silná partnerství sociálních podniků se soukromou sférou. Příklad dobré praxe originálním způsobem ozřejmil i poličský podnikatel a filantrop Otakar Klepárník. Zakladatel skupiny MEDESA, která se věnuje laboratorním technologiím a zdravotnickým pomůckám, dává práci cca 170 lidem, i znevýhodněným na trhu práce. „Dlouhodobě razím heslo, že podnik je součástí společenství v lokalitě, v níž působíme. Musíme zde přímo spolupracovat a také podporovat potřebné. Někdy je to složité. Zažíváme různé problémy a protivenství. Ale uvědomujeme si, že nikdo jiný to za nás neudělá,“ poznamenal Otakar Klepárník, jehož skupina MEDESA spolupracuje i s integračním sociálním podnikem EMEDIS a od ledna ho spoluvlastní.

„Pro naši činnost v laboratořích potřebujeme nádobky, které jsme dříve dováželi z Irska. Než jsem zjistil, že je od nás někdo v Česku okopíroval,“ zavzpomínal Otakar Klepárník na začátek spolupráce s integračním sociálním podnikem EMEDIS. „Proběhla jednání a dospěli jsme k závěru, že nemá smysl vozit produkt z Irska, když se dá vyrábět v Česku, postupnou spoluprací i v lepší kvalitě,“ vysvětlil poličský podnikatel a filantrop. „Otakarův přímý styl jednání mi sedí. Velmi rychle jsme se domluvili na spolupráci. Šlo o spojení, které vyplývalo ze zdravého selského rozumu,“ uvedl jednatel integračního sociálního podniku EMEDIS Michal Krejčí.

Sociální podniky by měly nabízet konkurenceschopné produkty

„Sociální podniky by měly nabízet produkty či služby, které jsou samy o sobě konkurenceschopné. Ne zbytečné cetky, které se vyrábí jen proto, aby na ně někdo mohl čerpat dotace,“ pravil bez příkras Otakar Klepárník.

„Pokud sociální podnik staví svůj byznys pouze na jediné ušlechtilé myšlence, že pomáhá lidem znevýhodněným na trhu práce, nebude to dlouhodobě fungovat. Měl by mít důkladně promyšlený byznys plán, který bude jasně ukazovat, kdo si jeho službu či produkt koupí,“ zdůraznil Michal Krejčí.

„Nechceme, aby sociální podniky byly plně závislé na přímých dotacích od státu. Příspěvek by měl jen kompenzovat sníženou pracovní produktivitu lidí, co v sociálních podnicích pracují,“ upozornil vedoucí oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky Ondřej Závodský. Ten věří, že i nadále budou vznikat nové sociální podniky, které pomohou měnit společnost k lepšímu.

Co přinese nová legislativa a změny v zadávání veřejných zakázek?

„Je vidět, že se ministerstvo snaží naslouchat potřebám sociálních podniků. Uvidíme, co přinese nová legislativa. A také do jaké míry se podaří prosadit změny v zadávání veřejných zakázek tak, aby byly pro sociální podniky přívětivější,“ sdělila účastnice mezinárodní konference Pavlína Potůčková, ředitelka pardubického Centra Kosatec. To je úspěšným sociálním podnikem a patří k největším zaměstnavatelům lidí s hendikepem v Pardubickém kraji.

Sociální podnikání má v Pardubickém kraji velký potenciál. A také podporu

Unikátní prostředí pardubických Automatických mlýnů, konkrétně sál krajské Gočárovy galerie, byl dějištěm setkání sociálních podniků Pardubického kraje. Jeho cílem bylo informovat o novinkách v této oblasti a možnostech spolupráce.

„Účastníci na této akci mohli získat aktuální informace, které se týkaly legislativy, financování i další podpory. Zároveň jsme nabídli i příklady dobré praxe, na nichž jsme ukázali, jak sociální podniky fungují a mohou být inspirací pro ostatní,“ konstatoval radní Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola, do jehož gesce sociální podniky patří. „Současně bylo naším cílem dostat zpětnou vazbu na to, jak funguje stávající podpora pro sociální podniky a na co bychom se případně měli dál zaměřit,“ dodal.

Kraj podpořil 127 projektů za téměř 14 milionů korun

Podle Pavla Šotoly má sociální podnikání velký potenciál pro rozvoj, ale potřebuje pomoct zejména při rozjezdu. „Pardubický kraj prostřednictvím svého dotačního programu od roku 2015 podpořil celkem 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň poskytl více než půl milionu korun na vzdělávací a rozvojové aktivity. Proto jsem rád, že jsme se společně mohli sejít a vyměnit si vzájemně zkušenosti,“ sdělil krajský radní.

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Pardubický kraj je v sociálním podnikání fenoménem

„Pardubický kraj je v oblasti sociálního podnikání jedním z fenoménů, kdy za úřad nehovoří jen formuláře a razítka, ale především lidé, kteří mají chuť problémy sociálních podniků řešit a pomáhat jim,“ řekl Ondřej Závodský, ředitel oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Ten účastníkům poskytl aktuální informace o návrhu zákona o sociálním podnikání a kvitoval, že všichni zúčastnění vnímají potřebu ukotvit tuto oblast v legislativě. Zároveň ocenil, že se na akci objevily i příklady dobré praxe nejen z Pardubického kraje.

Co aktuálně nejvíc trápí sociální podniky?

Z Ústeckého kraje prezentovala činnost sociálního podniku Fokus Labe Lenka Krbcová Mašínová. „Pozvánka z Pardubického kraje nás velmi potěšila. Automatické mlýny jsou opravdu pozoruhodný prostor. Moc by se mi líbilo, kdyby třeba kavárna u Gočárovy galerie byla též sociálním podnikem,“ dodala Lenka Krbcová Mašínová.

„Asi největší potíž, s kterou se sociální podniky aktuálně potýkají, je personální obsazení. Hledáme hlavně odborníky, kteří jsou ochotni pracovat s lidmi s hendikepem. Jde například o mistry v pekárně,“ upřesnil předseda pardubického Centra Kosatec Jaromír Krpálek.

Memorandum má pomoct rozvoji sociálního podnikání v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji je v současné době 37 sociálních podniků. Jsou zaměřeny zejména na služby, výrobu, gastronomii a zemědělství. Pracuje v nich přibližně 1200 zaměstnanců znevýhodněných na trhu práce.

Sociální podniky často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním hendikepem. Dosahování zisku je však pro ně stejně důležité jako zvyšování veřejného prospěchu.

Sociální podnikání má velký potenciál pro rozvoj

Podle krajského radního Pavla Šotoly má sociální podnikání v Pardubickém kraji velký potenciál pro rozvoj. Potřebuje však pomoct zejména při rozjezdu. „Pardubický kraj se oblasti sociálního podnikání věnuje dlouhodobě. Prostřednictvím krajského dotačního programu bylo již podpořeno celkem 127 projektů s celkovou částkou téměř 14 milionů korun. Zároveň částkou více než půl milionu korun podpořil vzdělávací a rozvojové aktivity,“ konstatoval Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální oblast a neziskový sektor, který má sociální podnikání ve své gesci.

Pardubický kraj je v oblasti sociálního podnikání fenomén

„Pardubický kraj je jedním z krajů, kde se sociálnímu podnikání daří. To ovšem nevzniklo samo o sobě. Je za tím bezpočet úsilí několika představitelů kraje. Nyní už lidé v tomto regionu sklízí plody, když se daří velkému množství našich spoluobčanů pomáhat ke smysluplnému životu,“ řekl Ondřej Závodský, ředitel oddělení sociálního podnikání na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky.

Podpořit další rozvoj sociálního podnikání v Pardubickém kraji je cílem memoranda, které Pardubický kraj podepsal společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Pardubickým podnikatelským inkubátorem (P-PINK).

Memorandum je součástí dlouhodobého projektu s názvem Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP). Ten je spolufinancován z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ+).

Kde mohou zájemci získat bližší informace?

Bližší informace o sociálním podnikání v Pardubickém kraji mohou zájemci získat na webu Pardubický kraj – Sociální podnikání (pardubickykraj.cz). Další možností je obrátit se na Pardubický podnikatelský inkubátor (P-PINK).

Kontakt:

Bc. Tomáš Dvořák        tomas.dvorak@pardubickykraj.cz         tel: +420 602 296 347