Parádní krajRegionální rozvojORP Moravská Třebová

ORP Moravská Třebová

AKTUALITY

Od pilotních území k dalším regionům. Pardubický kraj rozšiřuje osvědčený model spolupráce v rámci HSOÚ

Pardubický kraj společně s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje pokračuje v systematické práci na rozvoji jednotlivých území regionu. Po pilotním ověřování nových přístupů na Českotřebovsku a Moravskotřebovsku nyní navazuje intenzivní spolupráce také na Svitavsku a Králicku. Cílem je přenášet osvědčené postupy a současně respektovat specifické potřeby každého území.

Během posledních týdnů proběhla série pracovních setkání ve všech čtyřech lokalitách za účasti zástupců samospráv, škol, podnikatelského sektoru, neziskových organizací i dalších místních partnerů. Jednání se pravidelně účastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Naším cílem není vytvářet univerzální řešení pro celý kraj. Naopak se snažíme stavět na tom, co funguje v jednotlivých regionech, a společně s místními lidmi hledat cesty, jak jejich potenciál dále rozvíjet. Zkušenosti z Českotřebovska a Moravskotřebovska nám ukázaly, že pokud jsou od začátku zapojeni místní aktéři, přináší to konkrétní výsledky a dlouhodobý efekt,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Právě důraz na partnerství a aktivní zapojení místních organizací, institucí a obyvatel je jedním ze základních principů spolupráce. Pardubický kraj nevstupuje do území s předem připraveným řešením, ale vytváří prostor pro společnou diskusi o prioritách a budoucím směřování regionů.

Na Českotřebovsku a Moravskotřebovsku se v uplynulém období podařilo ověřit například principy Nadačního fondu HOMERUN Pardubického kraje, zaměřeného na podporu mladých lidí, jejich vztahu k regionu a vytváření příležitostí pro jejich budoucí uplatnění. Získané zkušenosti nyní poslouží jako inspirace také pro další části kraje. „Tam, kde se některé nástroje osvědčily, je logické je nabídnout i dalším územím. Zároveň ale velmi dobře víme, že každá oblast má své vlastní potřeby, příležitosti i výzvy. Proto nepřenášíme hotové projekty, ale především zkušenosti a ověřené postupy, které si jednotlivé regiony mohou přizpůsobit svým podmínkám,“ doplnil hejtman Martin Netolický.

To se potvrzuje například na Králicku, kde vedle témat spojených s mladou generací rezonuje také rozvoj cestovního ruchu, využití přírodního a kulturního potenciálu území či podpora místního podnikání. Na Moravskotřebovsku se pozornost soustředí mimo jiné na oblast energetiky a energetické soběstačnosti regionu. Českotřebovsko dlouhodobě akcentuje témata vzdělávání, spolupráce škol se zaměstnavateli a řešení sociálních výzev v území. Na Svitavsku se vedle rozvoje lidského kapitálu otevírá také potenciál mezinárodní spolupráce a projektů navázaných na Muzeum přeživších a další aktivity s přesahem do zahraničí. Každé území tak přináší vlastní priority, které se následně promítají do konkrétních projektů a rozvojových aktivit.

Společným jmenovatelem všech jednání je hledání konkrétních projektů a aktivit, které budou vycházet přímo z potřeb jednotlivých území. Pardubický kraj tak navazuje na dosavadní práci a potvrzuje, že rozvoj regionů je dlouhodobý proces založený především na důvěře, spolupráci a aktivním zapojení místních partnerů.

Na úspěšné zkušenosti z těchto území kraj navazuje také v dalších částech regionu. Osvědčené postupy nově nabízí správním obvodům POÚ Třemošnice, Chrast, Skuteč, Hlinsko a Chvaletice, kde chce ve spolupráci s místními partnery podpořit další rozvoj území podle jejich konkrétních potřeb a potenciálu.

ŘV HSOÚ MT 28. 5. 26 – prezentace

Územní plánování jako klíč k rozvoji bydlení obcí Pardubického kraje

Moravská Třebová, 16. dubna 2026 – Jak efektivně rozšiřovat plochy pro bydlení, vyhnout se právním pastem a využít územní plán jako strategický nástroj rozvoje? To byla hlavní témata semináře pro obce v lokalitách hospodářsky a sociálně ohrožených území Pardubického kraje, který se 16. 4. 2026 uskutečnil v Moravské Třebové. Akce, kterou zahájil radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a kulturu, Roman Línek, poskytla starostům a zástupcům samospráv praktický návod, jak čelit tlaku investorů i nové legislativě.

Územní plán jako zrcadlo budoucnosti

Územní plánování už dávno není jen technickou dokumentací. V kontextu nového stavebního zákona a rostoucích nároků na bydlení se stává klíčovým politickým a manažerským nástrojem pro řízení rozvoje obce. „Především je územní plán stále živá záležitost,“ zdůraznil hned v úvodu akce pan Roman Línek. Zároveň popsal klíčový význam územního plánu pro každou samosprávu.

Právní pohled na efektivní rozvoj bydlení

Část semináře byla věnována prevenci chyb, které mohou vést až k soudním sporům. Právnička a expertka na územní plánování Vendula Zahumenská rozebrala správný proces pořizování územního plánu a popsala častá pochybení obcí. „Územní plán je potřeba vždy velmi dobře odůvodnit. Co není uvedeno v odůvodnění, následně nelze doplnit a argumentovat tím u případného soudního sporu.“ Starostové se v diskuzi zajímali zejména o efektivní vymezování ploch pro bydlení v souladu s novým stavebním zákonem a o konkrétní nástroje na zrušení nechtěných, často historicky vymezených, zastavitelných ploch, které v obcích často zůstávají a dnes již nekorespondují se Strategickým plánem rozvoje obce.

Ochrana půdy jako výzva

Závěr semináře patřil Janu Dvořáčkovi, expertovi na pedologii, který účastníky provedl problematikou odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Právě střet mezi potřebou stavět a zákonnou ochranou nejkvalitnější půdy bývá pro obce jednou z největších praktických překážek při rozšiřování zastavitelných území. Pan doktor Dvořáček však mj. zdůraznil nezastupitelnou hodnotu zemědělské půdy v lidském životě: „Půda je neobnovitelný zdroj a vědci se shodují, že příštích 200 až 300 let se nebudeme schopni uživit bez využití půdy jen s pomocí hydroponie nebo jiných technologií pěstitelství.“

Seminář v Moravské Třebové tak poskytl zástupcům obcí praktický návod, jak skrze územní plánování aktivně tvořit budoucnost svých obcí a efektivně reagovat na potřeby v oblasti bydlení i nové legislativní změny. Účastníci nejvíce ocenili především popis příkladů dobré i špatné praxe a na samotném konci semináře mnozí z nich žádali odborné řečníky o radu či doporučení postupu v konkrétním případu, který jejich obec aktuálně řeší.

1. Vendula Zahumenská – Prezentace_seminar_MT_duben_2026

2. Jan Dvořáček – prezentace_ZPF_uzemni_planovani

II. regionální konference obcí Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska

V Kunčině se konala II. regionální konference obcí Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Zahájen byl regionální energetický projekt a došlo k představení nových regionálních projektových manažerů Regionu.

Dne 9.4. proběhla v malebné obci Kunčina v ORP Moravská Třebová již 2. regionální konference obcí Regionu Moravskotřebovska a Jevíčska. Smyslem konference, která se opakovaně odehrála ve zrekonstruovaném Kulturním centru Kunčina, je nejen definovat úkoly a cíle pro Region, tedy svazek obcí, ale zároveň nastavit zrcadlo, jak se dařilo či nedařilo plnit cíle a úkoly dosavadní. Často dojde k představení novinek a prezentacím soukromých subjektů, kteří chtějí obcím nabídnout své služby.

Nosná témata letošní konference po aktivizaci Regionu z loňského roku ke komunitním tématům byla dvě. V první řadě byl za účasti zhotovitele a energetické manažerky Pardubického kraje odstartován projekt Secap+, jehož výsledkem bude zastřešující regionální energetická a klimatická strategie. Společným přáním obcí regionu, které bylo ústy moderátora akce vysloveno nahlas, je, aby tvůrci dokumentu maximálně omezili obecné fráze a naopak maximum prostoru věnovali tvrdým datům, analytice a vyčíslení navržených opatření. A co si Region od dokumentu slibuje? Kromě perfektní analytiky současného stavu a navržených opatření by měl být výsledkem i návrh designu komunitní energetiky pro Region. A v případě tvrdé realizace navržených opatření pak samozřejmě obce očekávají snížení provozních nákladů za energie. Krajskou energetickou manažerku tak čeká nelehký úkol ohlídat požadovanou kvalitu dokumentu.

Druhým nosným tématem akce bylo představení projektu regionálních projektových manažerů, přesněji řečeno Podpora řízení projektů a dalších aktivit v oblasti regionálního rozvoje v HSOÚ Pardubického kraje. Tak se jmenuje projekt, který svou dotační podporou inicioval Pardubický kraj. Ten se v návaznosti na končící projekt Smart Akcelerátor+, ze kterého jsou ve prospěch HSOÚ Regionu placeni tzv. létající manažeři kraje, rozhodl vypsat dotační titul na zřízení míst rozvojových projektových manažerů, kteří budou zaměstnáni přímo místními aktéry – v případě ORP Moravská Třebová Regionem Moravskotřebovska a Jevíčska. Noví projektoví manažeři tak budou pomáhat s rozvojovými projekty v regionu, a to ve všech projektových fázích. Dále budou samozřejmě úzce spolupracovat s pracovníky Pardubického kraje a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. Předseda Regionu Ing. Pavel Charvát na konferenci projektové manažery představil. Pro obce Moravskotřebovska bude roli regionálního manažera plnit Bc. Miroslav Kubín. Pro obce Jevíčska bude manažerkou Ing. Vanda Strenková.

Na konferenci byly dále představeny aktuality z Nadačního fondu Homerun (www.homerunfond.cz) a Platebního portálu Pardubického kraje, byly představeny novinky z MAS Moravskotřebovska a Jevíčska včetně projektů rozvoje vzdělávání. Prostor k prezentaci využilo Sdružení místních samospráv a také Českomoravská komunitní burza Kladno. Účastníkům konference byla představena činnost dětského klubu Klásek Kunčina včetně připravovaného projektu komunitního centra a kavárny.

Účast zástupců samospráv byla příkladná, přítomna byla drtivá většina starostů obcí regionu.

Skvělou pracovní atmosféru podtrhlo občerstvení, účastníci konference mohli ochutnat pouze výrobky lokálních dodavatelů. Partnery akce byly Pražírna kávy Koráb, Cukrárna U sněhové pusinky, Lahůdky Moravská Třebová, Restaurace Ranvej Staré Město nebo Pěstitelská pálenice a moštárna Kunčina.

Pokud je jedna věc, která charakterizovala celé setkání, pak je to soudržnost Regionu a ochota projektově postupovat ke společným cílům, což je v počtu 33 obcí velký úspěch.

Autor: Tomáš Krátký, RRA PK

Nadační fond HOMERUN Pardubického kraje podporuje mladé talenty přímo na Moravskotřebovsku

 

Symbolickým baseballovým homerunem za účasti prezidenta České republiky Petra Pavla byl ve středu 17. září 2025 oficiálně představen Nadační fond HOMERUN Pardubického kraje.

Jeho posláním je rozvíjet mladé talenty ve vzdělávání, profesním růstu a hlavně v návratu do rodného regionu. Zvláštní pozornost směřuje i na Moravskotřebovsko, kde chce Pardubický kraj spolu s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje (RRA PK) a dalšími partnery ukázat, jak může cílená podpora nastartovat nový rozvoj. Tento model je v rámci České republiky unikátní a už nyní inspiruje další kraje.

 

HOMERUN znamená odvahu, vytrvalost a cestu za osobním růstem
„Vrátit se znamená uspět“ – tímto mottem chce Pardubický kraj mladým lidem připomenout, že za profesním i osobním úspěchem není nutné odcházet jinam. Nadační fond HOMERUN Pardubického kraje pomáhá těm, kteří chtějí studovat, vrátit se a přinést novou energii i nápady, především do oblastí, jako je Moravskotřebovsko.

Programy vznikají v úzké spolupráci s místními školami, firmami, samosprávami i aktivními obyvateli, protože právě oni nejlépe znají potřeby svého okolí. Základem jsou regionální projekty reagující na konkrétní výzvy jednotlivých území. Pilotní podpora míří především na Moravskotřebovsko a Českotřebovsko, v dalších letech se počítá s rozšířením na Svitavsko a Králicko.

První výzvy pro vysokoškoláky
Fond, který založila Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, shromažďuje prostředky z kraje, měst, firem i bank. Cílí například na studenty vysokých škol s vazbou na region, kteří se chtějí aktivně zapojit do jeho rozvoje. Nabízí jim finanční podporu, kontakty i praxi pro budoucí kariéru doma.

Úvodní grantová výzva umožňuje získat až 100 tisíc korun na akademický rok a zároveň propojení s místními podniky, přístup k projektům, odborným stážím a mentoringu. Hlásit se mohou studenti 3. ročníku bakalářského studia a 1.–2. ročníku navazujícího magisterského studia (případně 3.–5., u některých oborů 6. ročníku). Podmínkou je po studiu bydlet a pracovat či podnikat v regionu.

Žádosti s přílohami se podávají elektronicky od 1. do 26. října 2025. Následuje pohovor s výběrovou komisí, projednání nadační radou, schválení správní radou a vyhlášení výsledků na přelomu listopadu a prosince. Stipendia budou vyplacena do konce roku.

Podrobné informace o fondu, včetně elektronického formuláře a pravidel grantových výzev, najdete na webu HOMERUNFOND.CZ.

 

Integrovanost a koncentrace aktivit jako základní přístup k rozvoji regionů Pardubického kraje

Pardubický kraj dlouhodobě usiluje o vyvážený a udržitelný rozvoj svých regionů. Regionální rozvoj však musí být založen na kvalitním plánování a strategii, protože vyžaduje koordinaci mnoha různých stakeholderů s odlišnými zájmy. Tento přístup se Pardubickému kraji osvědčil mimo jiné při podpoře Hospodářsky a sociálně ohrožených území.

Tato území byla na základě podrobných analýz definována na národní úrovni dokumentem Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+.

Dané regiony čelí různým výzvám, společnými znaky jsou ale horší životní podmínky a méně rozvojových příležitostí. Často zde dochází ke zhoršení sociální struktury (jak věkové, tak i vzdělanostní), problémem bývá také dostupnost kvalitních veřejných služeb a nízká občanská vybavenost. V mnoha oblastech lze jako problém identifikovat také nedostupnost vysokorychlostního internetu.

Na území Pardubického kraje se toto vymezení týká čtyř regionů, a to Moravská Třebová, Česká Třebová, Králíky a Svitavy.

Rada Pardubického kraje na přijetí Strategie regionálního rozvoje ČR a vymezení HSOÚ reagovala okamžitě, a v roce 2021 rozhodla o projektu podpory ORP Moravská Třebová a ORP Česká Třebová.

Pardubický kraj se v tomto ohledu zaměřuje především na účinná integrovaná řešení a zároveň na územně zaměřený přístup. Toto pojetí překonává tradiční administrativní hranice a je založeno na silném partnerství a koordinaci aktivit jednotlivých stakeholderů.

Do strategické diskuse se doposud podařilo zapojit řadu místních, regionálních a také národních partnerů.

Iniciátorem a realizátorem projektu podpory HSOÚ je Pardubický kraj. Odbornou a projektovou podporu zajišťuje Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje. Poskytování služeb na podporu inovací a podnikavosti v regionech má za úkol pardubický podnikatelský inkubátor P-PINK, ve spolupráci s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest a Hospodářskou komorou.

Zapojena je také Univerzita Pardubice, která zpracovává potřebné analýzy a výzkumy, na národní úrovni se na podpoře regionů Pardubického kraje podílí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Primární odpovědnost za rozvoj území však mají města a obce v regionech, a to jako nositelé projektů veřejné infrastruktury. Důležitými aktéry jsou v neposlední řadě také zástupci z řad místních podnikatelů a neziskových organizací.

Všichni tito partneři se pravidelně sjíždí do území regionů, aby zhodnotili dosavadní kroky a dohodli se na aktivitách, které budou realizovány v následujících měsících.

Základem úspěšných intervencí v regionech však není přísun finančních prostředků, jsou to investice do lidí a know-how. Finance hrají při řešení identifikovaných problémů důležitou roli, nicméně bez rozvoje lidského potenciálu a know-how by i ty nejlepší finanční prostředky zůstaly nevyužité. Investice do těchto oblastí jsou proto klíčem k dosažení trvalého úspěchu a budování prosperující budoucnosti.

Důkazem jsou mimo jiné právě výsledky tříletého působení Pardubického kraje v regionech Česká Třebová a Moravská Třebová. Díky koordinovaným aktivitám a novým iniciativám se daří zlepšovat kvalitu života obyvatel těchto regionů a vytvářet příznivé podmínky pro jejich další rozvoj. Tyto výsledky vedly k rozhodnutí Rady Pardubického kraje na jaře roku 2024 rozšířit podporu i na regiony ORP Králíky a ORP Svitavy. Tím budou pokryta všechna území Pardubického kraje, která jsou identifikována jako hospodářsky a sociálně ohrožená.

Tento projekt je svým přístupem k podpoře regionů pilotní nejen v rámci Pardubického kraje, ale také v rámci celé České republiky.